Běh je jeden z nejpřirozenějších pohybů. Spálí se při něm slušné množství energie. Dá se dělat uvnitř i venku, v jakémkoliv počasí. Není na něj potřeba téměř nic a dá se dělat úplně zadarmo. Zní to docela lákavě, že? Ale stejně jako u všeho – začátky bývají krušné. 

Spousta lidí si řekne: "Začnu běhat!" a spousta z nich také poprvé vyrazí. Jenže většina z nich běží s tím, že musí uběhnout aspoň 5 km. Jako by menší vzdálenost neměla vůbec žádný význam. Pochopitelně na poprvé takovou vzdálenost nezvládnou a pokud ano, jsou z toho pak týden vyřízení a tenisky už znovu nenazují. A to je právě ta chyba. Člověk nemůže mít přehnané očekávání hned od prvního výběhu, jinak ho to zklame a nadobro demotivuje. A s tím jsem také poprvé vyrazila i já. Vykašlala jsem se na nějaké vzdálenosti, prostě jsem jen zkusila běžet. „Běžela“ jsem tempem, aby se mi pořád dobře dýchalo. To znamenalo, že vedle mě klidně mohl jít neběžec, protože naše tempa byla dost podobná :-) Ale to byl základ úspěchu. Díky šnečí rychlosti jsem najednou zvládla doběhnout dál, než jen za zatáčku, zvládla jsem běžet třeba půl hodiny v kuse, aniž bych měla pocit, že se někde vyvrátím nebo vyzvracím :-). To pro mě v začátcích byla neuvěřitelná představa. Tempo se časem začalo zrychlovat a já zjistila, že mě to vlastně i baví. Vyvětrat si hlavu po celém dni v kanceláři byl tak dobrý pocit, že jsem na něm začínala být závislá.

Takže má první rada do začátku zní: neběhejte na kilometry, ale na čas. To neznamená, že si budete měřit, jak nejrychleji jste schopní běžet, ale že si řeknete, že zkusíte běžet tak dlouho, dokud budete moct. A běhejte takovou rychlostí, aby se vám pořád dobře dýchalo. Vůbec nevadí, že se váš běh bude ze začátku podobat spíše rychlejší chůzi. Důležité je nasadit takové tempo, které budete schopni udržet třeba aspoň 10 minut. Ovšem pokud nasadíte opravdu správné tempo k vaší fyzičce, uvidíte, že uběhnete daleko delší časový interval. Když se vám zdá, že už nemůžete s dechem, klidně ještě zpomalte. I kdyby to mělo znamenat, že už vážně půjdete. Dejte si klidně pár takových svižných procházek a pak znovu zkuste pomaličku běžet. Někteří trenéři doporučí i střídat běh s chůzí, ale to třeba konkrétně pro mě bylo daleko horší, než „běžet“ konstantní (šnečí) rychlostí. Vyzkoušejte, co bude vyhovovat vám.

Rada č. 2: Nesoustřeďte se na běh, ale vnímejte dění okolo vás. Když si budete pořád v hlavě říkat, že prostě nemáte šanci běžet půl hodiny v kuse, tak to s největší pravděpodobností nezvládnete, nebo budete celou cestu trpět. Je lepší hlavu zaměstnat jinými myšlenkami. Přemýšlejte, co třeba budete dělat, až doběhnete, co si dáte k večeři, kam byste si chtěli zajít, co byste si chtěli koupit, zkrátka si udělejte nějaké příjemné pomyšlení a nevnímejte to, že děláte nějaký sport. Pak vám čas uteče, že ani nebudete vědět jak.

Rada č. 3: Pusťte si hudbu. Ideálně něco svižného, co vás donutí pořádně se hýbat. Ovšem pozor na bezpečnost. Pokud poběžíte po silnici, radši hudbu vynechejte nebo ztište. Pokud však běžíte po parku, polňačce nebo v lese, je to skvělý „nakopávač“. A má i velkou výhodu – neslyšíte jak funíte :-)

Rada č. 4: Sport tracker s rozumem. Tedy zpět k mým běžeckým začátkům… Jakmile jsem se trošku zaběhla, měla jsem potřebu své výkony měřit pomocí sport trackeru, porovnávat a sdílet. Což bylo na jednu stranu (hlavně ze začátku) motivující, ale na druhou stranu mě to časem uvalilo do běžecké deprese. Snažila jsem se dosahovat stále lepších a lepších výsledků, ale když jsem jich nedosáhla, měla jsem z toho akorát tak zkaženou náladu. Pocity, které ve mně vyvolával hlas z aplikace, která mi sdělovala, že jsem tento kilometr o půl minuty pomalejší, než ten předchozí, nebyly vůbec příjemné. Pak jsem si uvědomila, že mi z běhání nezůstalo nic jiného než stres, v jakém čase doběhnu. Úplně vymizela ta radost z toho, že je člověk chvíli venku, že se potká s dalšími běžci, že se může pokochat krajinou nebo prostě jen tak vypnout. A tak jsem ji vypla. Aplikaci jsem zrušila a začala běhat zase jen tak pro radost. Je mi jedno, jestli uběhnu 5km nebo 10km, jestli to stihnu za půl hodiny nebo za delší čas. Dělám to pro radost a pro sebe.

A to je ten hlavní důvod, proč by měl člověk sportovat. Takže neváhejte a zkuste to. Zkuste vytrvat a třeba si běh také zamilujete.